Blog

Nedávno Česká televize odvysílala zajímavý dokument Děti úplňku. Jednalo se o dokument o dětech, které trpí těžkou formou autismu. Tyto děti jsou nezvládnutelné a velmi agresivní. A to velmi agresivní jak ke svým nejbližším, tak vůči sobě samotným. Jejich vnitřnímu světlu je velmi obtížné rozumět.

Dokument seznamuje diváka se čtyřmi rodinami, kde vychovávají těžkého autistu. Vznikl jako reakce na tragickou událost ze září 2016, kdy zoufalá matka vběhla i s autistickým synem pod vlak a nechala svému čtrnáctiletému synovi dopis na rozloučenou, ve kterém stálo: Bez nás ti bude líp.
 

Krutý život rodiče

Divák je konfrontován se vším, co jedinci musí prožívat. Jedná se o:

• Naprosté vyčerpáníz neustálé 24 hodinové péče. Děti trpící autismem jsou zároveň velmi hyperaktivní a v noci dokáží nejvíce vyvádět. Je to právě úplněk, který na ně působí velmi zvláštním účinkem.
• Deprese a jiné psychické problémy.Někdy se ti, kteří o takové dítě pečují v pozici lidí, kteří skončí na psychiatrických lécích.
• Postupná sociální izolace. Autistické děti mají natolik specifické chování, že je s nimi obtížné vyrazit do obchodu, restaurace, kulturního zařízení. Stejně tak i lidé v okolí se často stahují, protože navštěvovat rodinu s těžkým autistou rozhodně nepředstavuje příjemnou záležitost.
• Beznaděj.Dětem s autismem je velmi obtížné pomoci a porozumět jim. Rodič je konfrontován z bezpodmínečnou láskou k dítěti na straně jedné a na straně druhé s hněvem, kdy rodič cítí vůči vlastnímu dítěti nevýslovný vztek.
• Bezvýchodnost situace– vzhledem k tomu, že existuje jen malá návaznost služeb. Respitní služby, stacionáře, speciální školy. Návazné služby jsou omezené a nezřídka i nákladné.  Silné autisty je obtížné zvládat i pro odborný personál, navíc narušují chod zařízení. Je jen málo zařízení, kde jsou nabízeny služby výhradně pro autisty.
• Obavy, co bude dál,až už nebudou schopni se o potomka postarat, protože pobytové sociální služby pro agresivní autisty buď chybí, nebo je jich málo a žadatelé jsou v pořadníku třeba až na šedesátém místě.

Je běžné, že se my lidé někdy necítíme právě tak dobře, jak bychom se cítit chtěli. To se stává, protože nám život připravuje různé nástrahy, které nás někdy unavují, deptají nebo nám nějak jinak nedělají dobře na těle i na duchu. A když se necítíme tak, jak bychom se cítit chtěli, toužíme hlavně po tom, aby se to zase zlepšilo. Abychom se zase cítili dobře. A zatímco někdy jenom počkáme, než to zlé přejde, někdy tomu raději trochu pomůžeme. Uděláme něco, díky čemu je nám líp dřív, než by nám jinak bylo. A co tím mám na mysli? Můžeme například dosáhnout uvolnění nebo získat novou vitalitu díky kratomu.

Pokud kratom znáte, asi už vám nic dalšího dodávat nemusím, že? Ale je možné, že toho o něm dosud nevíte ještě dost a možná dokonce slyšíte tento pojem poprvé. A v tom případě byste možná chtěli a měli vědět něco víc. Abyste sami zvážili, jestli by i vám náhodou někdy nepřišel kratom vhod. Protože jeden nikdy neví.

A když tedy nevíte, co to kratom je, dovolil bych si vám ho trochu představit. Abyste byli v obraze a sami tak mohli zvážit, jestli je pro vás zajímavý nebo nikoliv. Protože je lepší vědět něco, co se může ukázat být pro vás zbytečným, než nevědět něco, co by třeba právě pro vás bylo zajímavé.

A proto si na rovinu řekněme, že je tento produkt vyráběný z exotických rostlin někdy povzbuzujícím a někdy naopak zklidňujícím prostředkem. Tedy drogou, která dokáže člověka při správné volbě druhu a při odpovídajícím dávkování někdy povzbudit a někdy naopak utlumit. A tím může být kratom někdy někomu prospěšný. Samozřejmě pokud je jeho konzumace v rozumné míře, která nevede k závislosti a abstinenčním příznakům, v krajním případě i ke smrti.

Člověk si může vybrat kratom extrakt King-kratom, sušený prášek nebo jinou formu této drogy a při rozumném užívání si někdy zpříjemnit život. Což někdy přijde kdekomu vhod.

Pamatujete se na legendární film „Sněženky a machři“ z roku 1982, na který navázal druhý díl, dle mého názoru nepříliš úspěšný? V tom prvním dílu zazní jeden krásný citát krátce po příjezdu do horské chaty a ubytování jejího osazenstva. Jedna z dívek pronese: „Karle, co to máš na sobě?“Karlovo pyžamo po dědovi mělo mezi dívkami obrovský úspěch, samozřejmě spíše v humorném kontextu a Karel si uřízl slušnou ostudu. A právě něco podobného můžete zažít i vy, jestliže obléknete víš MacBook do něčeho podobného. Nemám tím zrovna na mysli pyžamo po dědovi, to jistě ne, ale spíše nějaký nevhodný, ušmudlaná, zašpiněný, potrhaný a i jinak nevkusný obal.

Obalů na MacBooky se dnes prodává obrovské množství a neměl by být problém pořídit takový, se kterým můžete vyrazit na natáčení třetího dílu Sněženek a machrů po 45 letech a předvést publiku váš přenosný počítač v lepším světle. Pouzdro na MacBook Air by mohlo být docela jednoduchý, přitom elegantní a účelný. Budete v něm přenášet počítač na společenské oslavy, rauty, sympozia, přednášky a školení, můžete jej nosit v pouzdru do zaměstnání a do školy a brát si MacBook třeba i na cestu vlakem, na let letadlem nebo jízdu v pronajatém mikrobusu na hvězdicový zájezd.

Ostudu neuděláte ani v autobusu, pokud se chystáte vyrazit na dovolenou podobně, jako „Účastníci zájezdu“ s šoféry Karlem a Karlem. Budete možná také řešit ty hnědé podšálky a mít při pití kávy MacBook na klíně a vytahovat jej z krásného modrého pouzdra značky TechProtect, načež se vás váš soused přes uličku zeptá, odkud máte tak elegantní obal. Obaly na MacBook zkrátka mohou reprezentovat prakticky kdekoli, ať už se s nimi vypravujete na krátký výlet, anebo na týdenní pobyt u moře v luxusním pětihvězdičkovém hotelu. A právě tam si ostudu dělat nemusíte, kdy jste v kontaktu s ubytovanými hosty po celý týden.

Bydlení v bytovém domě má své výhody i nevýhody a k těm zásadním výhodám řadím takřka nulové starosti o údržbu objektu. Před sedmi lety jsem se přestěhoval z rodinného domu do bytu v bytovém domě na malém městě a nemohu si tento životní krok vynachválit. Jsem sice členem SVJ, ale domovní schůze jsou spíše jen formalitou, náš dům je totiž po technické stránce v naprostém pořádku a postarali jsme se o to již v minulosti. Dům je kompletně revitalizovaný a součástí stavebních prací byla i výměna oken ve společných prostorách. Týkalo se to i sklopných sklepních oken, kterých je v domě asi deset.

Moderní sklopná plastová sklepní okna se snadno obsluhují a zajišťují v případě potřeby nutnou ventilaci, chrání sklep před povětrnostními vlivy velmi dobře a tato okna se pochopitelně nemusí natírat. Nevyžadují zkrátka složitou údržbu a pouze by se měla občas umýt a promazat kování silikonovým olejem ve spreji. Kromě sklopných sklepních oken se do bytových domů vsazují i běžná okna křídlová, a to jak ve společných prostorách, tak i v jednotlivých bytech. Náš dům je po této stránce již kompletně modernizován, nenajdete tu jediné dřevěné okno a v okolních domech v naší ulici možná také ne.

Tímto bych rád naznačil, že plastová okna se stala již běžným vybavením bytových domů a jsou takříkajíc synonymem komfortního bydlení ve městech i na venkově. Není ale okno jako okno a chcete-li ve vašem domě ušetřit za vytápění či provoz klimatizace, rád bych vám doporučil plastová okna EkoSun 7. Jde o výrobek určený i pro pasivní a nízkoenergetické domy, pyšní se trojitým těsněním a izolačními dvojskly či trojskly a s těmito parametry lze docílit opravdu velmi dobrých tepelně izolačních vlastností.

Okna v jednotlivých bytech lze pak ještě doplnit vhodnou stínící technikou, například hliníkovými či látkovými žaluziemi, roletami den a noc anebo klasickými záclonami a zatemňovacími závěsy.

Kočka je kočkovitá šelma, která zdomácněla v našich rodinách od nepaměti. Na našich vesnicích je součástí skoro každé chalupy. Jsou to venkovské kočky a kocouři, které si vytyčili svá teritoria vždy v okolí určitého obydlí, kde na rozdíl od psa se drží právě kvůli tomu, že se domestikovali kolem určitého domu a ovládají svoje území, do kterého dalšího kocoura nepustí.

Kocour si označí toto území tzv. značkováním, které řekne zcela neomylně dalšímu kocourovi, aby si vstup na toto území dobře rozmyslel. Kočky, které pak žijí v tomto rajonu, jsou trpěné asi jako kdysi harém. Jídlo, které dostávají venkovské kočky a kocouři od svých lidských majitelů, berou jako jistotu, která není k zahození.

Přijdou se najíst, někdy i vyspat v teple u kamen, na noc se ale ve většině případů derou ven na lov a obhlédnout své teritorium. Tyto kočky a kocoury není ve většině případů možno v jejich životě předělat na kočky bytové, protože jejich pud je natolik vyvinut a nepotlačen, že nelze něco takového změnit, aniž by trpělo okolí nebo zvíře.

Kočka bytováse vyskytuje především ve městech. Tyto kočičky či kocourci ve většině případů nikdy nepoznali pobyt venku. Od svých kotěcích let jsou v bytě, kde mají toaletu, plné misky jídla a vody, žijí v dostatku a teple. Páníček sleduje bedlivě jejich zdravotní stav, stará se o jejich léčení, je-li to nutné a své mazlíčky miluje. Mají lásku, dostatek i skvělou péči.

Kočky jsou oblíbenější do bytu než psi. Je to zejména proto, že kočka a kocour nevyžaduje trvalou přítomnost lidí, vydrží v bytě bez problému sám několik hodin, neštěká, nemusí se venčit. Pokud kočičí šelmička nepozná venkovní touhy, ani po nich netouží a tudíž nestrádá. Jediné, co je třeba vyřešit, je kastrace.

Nekastrovaný kocour začíná v době své dospělosti značkovat páchnoucí močí zařízení bytu, volá v době říje kočky velmi hlasitě a obtěžuje tak obyvatele bytu. Tyto pudové záležitosti jej vysilují, neprospívá, a proto je kastrace jediné rozumné řešení. Pro kočky taktéž, tam zas jde o touhu po koťatech, která také nikdy nepřijdou. Výjimka je pouze u koček a kocourů plemenných, kdy se  množí cíleně.

Pokud se rozhodnete pořídit si kočičku či kocoura, respektujte jejich potřeby a vlastnosti. Stávají se součástí rodiny a je třeba to tak brát. Chovejme se podle toho.

Na mnoha místech naší republiky leží sněhová pokrývka, teploty klesají pod nulu a zima momentálně vládne úplně všemu. Nenechte však období, které tolik působí na naše chmury, aby nad vámi vyhrálo, a zvlášť v období vánoc nechte rozzářit nejenom svou mysl, ale i svůj šatník.

Zima není jenom samá černá barva a útlum módy – to, že přes své svršky musíte nosit kabát, kterých většinou nemáte tolik, aby se dalo oblečení tolik střídat, neznamená, že si nemůžete zimu užít i po té módní stránce. Jak?

Kombinujte!
–          Stylové zimní doplňky se dají najít na každém kroku, něco určitě využijete i z minulých sezon a něco nového si zase pořídíte. Ochrana proti zimě nemusí být jenom nutnost, ale může z toho být i trendy zábava.
–          Pokud vám došla inspirace, nechte se inspirovat tím, co jsme pro vás nashromáždili v tomto článku my.

Pleteniny

Chcete vědět, co je jednoznačně hitem poslední zimní sezony? Pletené šaty. Jedná se o dlouhé svetry z vlny, které mají rolák a dlouhé rukávy. Většinou jsou dlouhé po kolena, mohou být buď upnuté na tělo, nebo mohou mít pytlovitý střih. Pokud milujete šaty a jejich sezona vám v zimních měsících plných mrazu a sněhových bouří chybí, jistě je to řešení právě pro vás.

·         A co k nim?
Ideálně tyto šaty kombinujte s tmavé silonky, nejlépe černé, a také černé vysoké kozačky třeba se zajímavým šněrováním nebo zapínáním. Dále můžete zvolit místo bundy nebo kabátu pelerínu s umělou kožešinou a límcem, ale můžete zvolit také světle šedý kabát s vysokým límcem.

K tomu se ideálně hodí metalická kabelka světlé barvy, nebo stříbrná kabelka s páskem přes rameno. Můžete také zvolit pletené palčáky, a to buď v barvě bot nebo kulicha či jiné pokrývky hlavy, kterou zvolíte.; může klidně jít o čelenku.

Černá mamba

Pokud nejste zrovna barevný typ a myslíte si, že vám nejlépe sluší klasická černá, stylový outfit můžete vytvořit i z klasických černých a šedých či bílých barev. Základem může být proužkované tričko s tříčtvrtečním rukávem a úzké černé kalhoty. Pokud toužíte po opticky delších nohách, zvolte také černé boty, ideálně na klínku a kožené.

·         A co k tomu?
Nejlepší je kožený křivák, bude ladit s botami i kalhotama. Nezapomeňte na pletenou čepici, šálu a rukavice, které spolu budou ladit, ideálně y měly být z jednoho setu. K tomuto outfitu se také hodí spíše malá kabelka s řetízkem.

Bydlel jsem v pronajatém bytě deset let. Ztratil jsem tím deset let svého života a dodnes toho lituji. Ano, je to tak, skutečně jsem využíval nájemního bydlení, ale po deseti letech mi pronajímatel náhle ukončil nájemní smlouvu, protože potřeboval byt prodat, a já si uvědomil, že mám vlastně prázdnou kapsu, nemám svou vlastní střechu nad hlavou a jsem zas závislý na dobré vůli jiného pronajímatele. V České republice bydlí v současné době ve vlastních nemovitostech přibližně osmdesát procent lidí a to není zanedbatelné číslo. Na Slovensku je to dokonce 97 procent obyvatel a to už něco znamená. Mít vlastní bydlení je zkrátka k nezaplacení a dobře si to uvědomí každý, kdo někdy o střechu nad hlavou přišel.

Bydlet v nájmu je výhodné jen pro mladé lidi, ale pro seniory je neustálé stěhování a změna prostředí velmi stresující, navíc stěhovací služby také nejsou zadarmo a kdo to má stále platit z vlastní kapsy? Proto bych vám z vlastní zkušenosti radil, dokud jste mladí, uvažujte v horizontu budoucích let a myslete také na zadní kolečka. Zajistěte si raději hypotéku na družstevní byt, je to sice běh na dlouhou trať, ale na jeho konci je byt váš a žádný pronajímatel o vás nebude rozhodovat, kdy a kam se máte vystěhovat. Vše je ve vaší režii, převezmete zodpovědnost za financování bytu a stanete se jeho vlastníky, takže budete také rozhodovat o jeho podobě.

Podoba bytu je další věc, která patří k výhodám vlastního bydlení. Jste-li v pronájmu, nemůžete svévolně měnit vnitřní vybavení ani dispozici, nemůžete se svobodně rozhodnout vyměnit podlahovou krytinu, způsob vytápění či montáž jiných typů oken. Nemůžete si dovolit pořídit novou kuchyňskou linku ani zainvestovat do modernizace koupelny. Jste tam zkrátka jen na návštěvě, nic vám tu nepatří a je to v podstatě jen taková dlouhodobá dovolená.

Kouření v jakékoliv podobě nelze nazývat něčím, co by bylo zdraví prospěšné. A určitě není kouření něco, bez čeho by se nedalo žít. Protože je kouření jenom hloupý zlozvyk, kterému lidstvo propadlo už před spoustou let a dodnes se z něj nevymanilo. A vypadá to, že ať lidstvo udělá cokoliv, jen tak se to zpropadené kouření nevymýtí. Protože jde o zlozvyk, kterému propadají stále noví a noví lidé, a jakmile se někdo stane na kouření závislým, už jenom těžko se tohoto návyku zbavuje.

Je tedy zřejmé, že toho v boji proti kouření moc nezmůžeme. Ale přesto bychom neměli v tomto boji polevovat. Protože je každá zachráněná duše dobrá. A každá cigareta, která se nevykouří, je nám lidem k užitku.

Jenže přesvědčování kuřáků, aby tito se svým zlozvykem skončili, nepadá obvykle na úrodnou půdu. A ani masivní kampaně nemají takovou odezvu, jaká by byla potřebná. Ale i když někoho nepřesvědčíme, aby toho nechal, dokud je ještě čas, můžeme třeba přispět aspoň k malému kroku pozitivním směrem. A co tím mám na mysli? Skutečnost, že by se lidé třeba dali přesvědčit, aby aspoň přešli od tabákových výrobků na elektronické cigarety.

Na první pohled by se sice mohlo zdát, že výměna klasické cigarety za cigaretu elektronickou nepřinese změnu, ale to není až tak docela pravda. Na první pohled sice je kouření jako kouření, ale když se na to podíváme blíže, zjistíme, že jsou tu významné rozdíly. A to hlavně v tom, že v elektronických cigaretách nehoří tabák, a proto se tu neuvolňuje tolik škodlivých látek. Což prospěje jak kuřákům, tak i lidem v jejich blízkosti. A tím přednosti elektronických cigaret nekončí. Tyto jsou rovněž mnoha druhů, mají hodně rozmanité náplně, a tak si tu mohou kuřáci navíc i vybírat. A co si vybírat? Třeba Dekang – e-cigo.cz E-cigo, což je něco, co si při elektronickém kouření jistě oblíbíte také.

Chytrý jako liška, pilný jako včelka, hladový jako vlk.A tak bychom mohli pokračovat ještě dlouhou dobu. Mnoho příslušníků říše zvířat se dostalo do lidových rčení. Žádné z nich není ale tolik diskriminováno jako oslík. K němu se přidávají všechny vlastnosti, které souvisí s nízkou inteligencí. Neprávem.

·        Dokonce i svatá Hildegarda z Birgenu prohlásila, že se oslí maso nedá jíst, protože páchne oslí hloupostí.
·        Myslím, že to svědčí o tom, že ne každý svatý musí být nutně chytrý.

Pokud byste se zeptali kteréhokoliv schopného chovatele, jistě by Vám tento nesmysl vyvrátil.

Stojí jako osel

Z čeho vlastně pramení tato, dávno zažitá, pověra? Lidé ho většinou srovnávají koněm, kterého považují za velice inteligentního.

o   Pokud koně něco vyplaší a on se cítí ohrožen, prchá bezmyšlenkovitě, neznámo kam. Divocí koně se tak chovali ve svém přirozeném prostředí.

o   Pokud podobná situace potká osla, většinou nehnutě stojí a vyčkává. Je to také jeho přirozené chování.

Když ještě bývala na stepích stáda divokých oslů a něco je vyděsilo, semkli se k sobě a chránili jeden druhého. Pokud by každý prchl na opačnou stranu, byli by, jako jednotlivci, velice zranitelní.

o   A tak, dnešní oslík, když se cítí ohrožen, zastaví se a vyhodnocuje situaci.

o   Pokud ho povedete místem, které se mu nebude zdát bezpečné, také se zastaví a nejprve vše promyslí.

o   Jestliže nakonec uzná, že to půjde, poslechne Vás.

o   Jinak s ním opravdu nehnete.

O inteligenci oslíka svědčí také to, že jestliže mu neprávem ublížíte, těžko ho budete získávat zpět.

Konečně změna k lepšímu

Myslím, že jednu jeho zásadní vlastnost, tak trochu s nadsázkou, odhalil tvůrce několika filmů o jednom zeleném, tlustém hrdinovi a jeho zakleté princezně. Tam vystupoval upovídaný, ale velice přátelský oslík.
·        A družnost je právě oslova zásadní vlastnost.
·        Dokáže se spřátelit s každým zvířátkem na svém dvorku.